Slunce v zahradě. Jak s ním pracovat?
Poloha a orientace zahrady je něco, co nelze změnit – stejně jako pohyb slunečního kotouče. Jak navrhnout zahradu, kde bude slunce vítaným, ale ne příliš vlezlým společníkem?
Poloha a orientace zahrady je něco, co nelze změnit – stejně jako pohyb slunečního kotouče. Jak navrhnout zahradu, kde bude slunce vítaným, ale ne příliš vlezlým společníkem?
Betonový zahradní program je tou nejlepší volbou při řešení uspořádání vaší zahrady. Pokud vás zajímá, jak ho využít právě ve vaší zahradě, přečtěte si pár následujících řádků.
Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.
Dva metry dlouhý, metr a půl široký, hluboký šedesát centimetrů. Na kompletní vyplnění takového vyvýšeného záhonku by bylo třeba 1800 litrů substrátu. Šestatřicet pytlů byť toho nejuniverzálnějšího substrátu ale pod tři tisíce jistě neseženete. Proto má otázka, čím vlastně zasypat plochu vymezenou bedněním a nezruinovat se, dost velkou váhu.
Ve velké Číně malé věci nedělají. Názorně to dokládá realizace nového sportovního parku v okrese Kangbaši. S téměř dvaceti hektary nevyužívaného veřejného prostranství tu naložili nesmírně působivě. Zareagovali na poptávku obyvatel po zdravém životním stylu tím, že vytvořili krajinářsky-architektonické dílo, které vyhovuje všem věkovým kategoriím.
Dánský umělec Thomas Dambo opustil svou původní práci, aby se stal umělcem, který ukazuje lidem, že krásné věci se dají udělat i z odpadů. A nejikoničtějšími realizacemi se v jeho případě stali obří severští trollové postavení z odpadního dřeva. Pokud přemýšlíte o nějaké vkusné dekoraci pro svou zahradu, obřího trolla si sice od tohoto dánského umělce zřejmě neobjednáte, ale o to tu nejde. I on sám se snaží lidi inspirovat a motivovat. A možná právě vás inspirace vtipně koncipovanými trolly obřích rozměrů přivede k nějakému neobvyklému řešení, jak využít svůj odpad vkusným způsobem.
Je to úspěch, který nepotěší. Z fenoménu vyvýšených záhonků se v posledních pár letech stalo něco, čím asi nikdy být neměly. Jsou praktické a mají řadu výhod, to ano. Ale přičinlivý marketing je teď doprovází tak nehorázně pochvalnými a smyšlenými legendami, až se to snášet nedá. Všechno jen proto, abyste si jednu takovou bedýnku do zahrady jako stavebnici za pár tisíc koupili.
I když to tak z prohlášení čínských politiků vypadat nemusí, o tom, jak bude vypadat budoucnost, si v Pekingu nedělají iluze. Tamní populace totiž stárne a je nahloučená ve městech při východním pobřeží, zatímco zemědělská produkce je situována do vybydlených severozápadních regionů. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný. A protože zatím stranické plány na podporu porodnosti čínským kormidelníkům nevychází, snaží se alespoň inovovat zemědělskou praxi. Přiblížit místa produkce potravin místům spotřeby.
Pro někoho ukázka nevkusu a kýče, pro jiného roztomilá součást dotvářející milý charakter zahrady. Sošky trpaslíků, které tu a tam vykukují zpoza plotů, nejsou ve světě žádnou novinkou. Mají předlouhou a překvapivě působivou historii.
Plánujete začátkem jarní sezóny vybírat venkovní osvětlení? Dříve, než se do toho pustíte, se seznamte s potřebnými parametry. Výběr vám pak půjde mnohem lépe. Odborníci z Hornbachu prozradí, jaké termíny byste před nákupem měli znát, a jak si pomocí správného osvětlení usnadnit život.
Pohled do mapy odhalí, že nejvýznamněji rozšířené jsou písčité půdy na jihu Moravy a pak na východě Čech. Mimo tyto dva regiony na ně narazíme ještě tu a tam v nivách řek a dalších geologicky podmíněných lokalitách. Podstatné je, že nikde je zahradníci, natož pak agronomové či zemědělci, nevítají s nadšením. Písčité půdy jsou totiž jiné.
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.
Jílovitá půda v zahradě nevěstí nic dobrého. Přestože existuje mnoho rostlinných druhů včetně dřevin, které si s ní poradí, určitě je vhodnější tuto těžkou půdu změnit, zlepšit. Jak?
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
S titulkem článku samozřejmě nebude spousta lidí souhlasit. Někdo si nedovede představit své každoroční snažení v zahradě bez pravidelného řezu dokonale střiženého živého plotu. Pozemek bez oplocení je sice také fajn, ale v našich končinách nejde o věc obvyklou. Přece jen když vezmeme v úvahu úroveň civilizace vůči poctivosti a dodržování psaných i nepsaných pravidel, nevyjde z takových čísel významná část naší populace vůbec dobře. Plot je u nás prostě zvykem, normou, obvyklým řešením. Chrání naše soukromí i majetek. Mnoho lidí však touží po takovém plotu, o který se nebudou muset starat.
Natolik brzký nástup jara, k jakému došlo letos, zde ještě nebyl. Tedy od doby, kdy jsou data pravidelně zaznamenávána. Stačí jen vykouknout na zahradu, vystrčit nos do přírody, aspoň na chvíli. Někoho to děsí, jiní jásají, někdo je optimistický, jiný varuje. Například na jihu Moravy ohlásili vykvetení meruněk již 11. března, tedy před týdnem. A to je nejdříve od doby, kdy byl tento údaj zaznamenáván, čili od roku 1961. Nejdříve za posledních 63 let. Kdyby však jen to.
Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.
Zahrada by měla spíše připomínat nedbalou eleganci tuláka okolní přírodou, neměla by se stydět za druhy typické pro dané místo, naopak by je měla vyzdvihnout a citlivě zapojit. S tuláckou holí v ruce, šátkem okolo krku, kloboukem a fotoaparátem vymyslíte mnohem lepší koncepci zahrady, než když si nakoupíte tuny moudrých knih.
Alpinker Luserna je označení pro keramické dlaždice s efektem přírodního kamene, které jsou určeny především pro venkovní podlahy. Jejich povrch napodobuje strukturu a odstíny autentické přírodní kamenné dlažby Luserna.